Znáte ten pocit, kdy se konečně podíváte na svůj porcelánový smile pod těmi rovnátky? Často je to nesmírně osvobozující, poté, co jste strávili dlouhé měsíce nebo dokonce roky se snažili zvládnout jíst se svými novými "pomocníky". Když jsem poprvé nasadila rovnátka, má strava byla téměř omezena na jídla jako jsou smoothies a ovesná kaše. Ovšem přiznám se, že to rozhodně nebude váš směr. Tvrdá a křupavá jídla jsou stále na dostřel, potřebuje to jen trochu trpělivosti a praxe.
Časem se moje schopnosti kousání a žvýkání zlepšily natolik, že jsem mohla jíst prakticky cokoli. Ale stále jsem se musela vyhnout některým potravinám, jako jsou tvrdé ořechy nebo karamelové sladkosti, které by mohly poškodit rovnátka. Někdy Otto, můj manžel, nemohl pochopit, proč tak ráda jím jogurty. Ale já jsem mu vždy odpověděla, že je mi jedno, co jsem měla na talíři, pokud to bylo měkké a nezpůsobovalo bolest.
Myslete na to takto: pokud jste někdy měli řetízek zapletený do svých vlasů, tak víte jak těžké je ho odtamtud dostat. Představte si nyní ten samý koncept, ale s jídlem a vašimi zuby. Péče o zuby s rovnátky je zcela nový svět. Začala jsem se setkávat s těmito problémy, když jsem poprvé měla rovnátka. Potraviny, které by se normálně jednoduše odplavily, se najednou staly mým nočním můrem. Zvláště když tam byly zbytky jídla, které jsem měla od oběda, a které jsem zjistila až později večer. Brrr!
Den za dnem jsem musela zlepšit své čištění zubů a důkladně se věnovat mezizubnímu prostoru. Vždy jsem si myslela, že mám perfektní hygienické návyky, dokud jsem nedostala rovnátka. Nastal čas držet krok s mým novým "vybavením". Naučila jsem se, jak používat zubní nit, mezizubní kartáčky, a dokonce i vodní nit. A to vše za účelem zachování zdravých zubů a dásní.
Učení se mluvit s rovnátky bylo pro mě dobrodružství. Během prvých týdnů jsem měla pocit, jako bych měla v ústech cizí těleso. Moje výslovnost byla nesrozumitelná a má děti, Tristan a Helena, se se mnou neustále bavily. Řekla bych něco a oni si vzali svůj čas, aby uhodli, co jsem řekla. To byla zábava, ačkoli trochu frustrující.
Časem jsem si však zvykla a můj jazyk se naučil, jak se vyhnout "pastem", které rovnátka představují. Moje výslovnost se výrazně zlepšila a mohla jsem znovu mluvit s jistotou. Toto dobrodružství mi ukázalo, jak jsme schopni se přizpůsobit a jak naše tělo dokáže najít způsoby, jak se vypořádat s novými výzvami.
Může se zdát zvláštní, ale rovnátka mohou ovlivnit vaši duševní pohodu. Když jsem je poprvé nasadila, cítila jsem se mírně nesvá. Někdy jsem se dokonce bála usmívat se na lidi, protože jsem nechtěla, aby viděli mou "kovovou" ústní dutinu. Ale moje rodina byla nesmírně podporující a dokonce mi pomohla přijmout novou změnu.
V průběhu času a díky podpoře mých blízkých jsem zjistila, že rovnátka nejsou něco, čeho bych se měla stydět. Ve skutečnosti jsem začala považovat své rovnátka za součást svého "looku". Díky tomu jsem se cítila sebejistější a snažila se své rovnátka neukazovat jako něco špatného, ale jako něco, co ve skutečnosti odráží moje rozhodnutí pečovat o své zdraví.
Jednou z největších výzev, které mi rovnátka přinesly, byla nutnost vyvinout trpělivost a odhodlání. Věřte mi, když říkám, že každé měsíční sezení u ortodontisty může být náročné. Někdy jsem opravdu chtěla jít a vyndat je z úst. Ale vždy jsem se připomněla, proč jsem si je nasadila. Chci mít rovné a zdravé zuby. A to stálo za to vydržet ten nepohodlí.
Tolikrát jsem během té doby slyšela svého manžela Otta říkat: "Gabino, máš tak silnou vůli". A měl pravdu. Rovnátka mě naučila, jak být trpělivá a odhodlaná. Přes veškerou bolest a nepohodlí, které přináší, stojí jejich výsledek za to.
Možná to zní divně, ale díky rovnátkům jsem si našla nové přátele. Když jsem je poprvé nasadila, ocitla jsem se ve skupině lidí, kteří procházeli stejným procesem jako já. Byli jsme schopni sdílet naše zkušenosti, radit si navzájem a podporovat se během našeho ortodontického putování.
Bylo naprosto krásné a obohacující být součástí takové skupiny. Učili jsme se od sebe navzájem, sdíleli své pocity a pomáhali si vzdělat se v této oblasti. Poznat, že nejste v tom sami a že existují lidé, kteří procházejí tím samým, může být velmi potěšující.
Napsal Gabina Kuffnerová
Vše od autora: Gabina Kuffnerová